Informace pro rodiče

Poprvé v mateřské škole

Začátek docházky do školky je pro dítě v každém případě velkou změnou a ta s sebou přináší spoustu pocitů a zážitků, se kterými se musí vaše dítě vyrovnat. Vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami, než jaké zná z domova, mezi cizí děti a dospělé. Musí se přizpůsobit dosud nezvyklému režimu a požadavkům a naučit se komunikovat s paní učitelkou. Každé dítě reaguje na takovou situaci trochu jinak.

Jak dítěti pomoci?

• Zůstaňte s dítětem ve třídě Pokud o to dítě stojí, zůstávejte s ním v prvních dnech ve školce. Budete mu oporou a dáte mu pocit bezpečí.
• Zpočátku volte kratší pobyt dítěte v MŠ
• Přibalte mu mazlíčka Dovolte, aby si s sebou vzal do školky svou hračku, na kterou je citově vázáno, připomíná mu domov.
• Používejte stejné rituály Voďte dítě do školky vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je, pokud možno ve stejnou hodinu. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne obecné, jako brzy, za chvíli, po práci apod.
• Rozlučte se krátce Loučení dlouze neprotahujte, někdy loučení představuje větší problém pro matku než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte.
• Buďte citliví a trpěliví Vyprávějte si o tom, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo.
• Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má svět povinností – vy práci, vaše dítě školku.
• Komunikujte s učitelkou Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.
• Dítě za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte
• Pozitivně je motivujte Neříkejte doma dítěti, že chápete, jaké to muselo být strašné, vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky.

Co byste neměli dělat ...

• Buďte důslední a nenechte se obměkčit Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém.
• Nestrašte své dítě školkou "Počkej, ve školce ti ukážou" a za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.
• Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také.
• Plňte své sliby, říkejte dětem pouze pravdu. Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku, a nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout. Když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Děti snáší lépe větší zátěž než nejistotu.
• Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné.

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mě.
   Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.
2. Nebojte se být přísní a pevní.
   Mám to raději - cítím se bezpečnější.
3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
   Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
4. Nedělejte ze mě menšího, než jsem.
   Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
   Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy.
   Nebourává to můj smysl pro hodnoty, chybovati je lidské.
7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád/a.
   Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
8. Nechraňte mě před následky mého jednání.
   Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
   Dokážu se s nimi vyrovnat.
10. Nesekýrujte mě.
    Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.
11. Nedávejte ukvapené sliby.
    Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
12. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl.
    Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
    Dostanu strach a pak lžu.
14. Nebuďte nedůslední.
    To mě úplně mate.
15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi.
    I když někdy dělám příšerné věci.
16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti.
    Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
    Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaší důstojnost se mi omluvit.
    Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává vřelejší.
19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám.
    Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím - snažte se.
20. Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
    Ale to vám nemusím říkat, že?

Pro potřeby projektu CKI v listopadu r. 2017 aktualizoval dr. V. Holeček, psycholog projektu Inspirováno ze situační analýzy Děti v České republice Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN)